Refluxní onemocnění jícnu, brániční kýla, GERD,EERD

Vše jsou synonyma pro jednu nemoc.  Jedná se o civilizační onemocnění způsobené nesprávnou skladbou stravy a snížením fyzické kondice obyvatel, samozřejmě zde působí i faktor dědičnosti. Onemocnění má dvě formy co se týče klinických projevů a dva charaktery vracejícího se obsahu/refluxátu/ .

Oesofageální forma je typická a projevuje se pálením žáhy, návratem potravy a trávicích šťáv zpět do jícnu, nebo do úst, bolestí za hrudní kostí, někdy podobnou infarktu myokardu. Potíže jsou zhoršené po jídle, obzvláště po některých jídlech jako je kynuté pečivo, papriky, kečup, uzeniny apod. Jedná-li se o kyselý reflux, dobře účinkují léky na zmírňování tvorby žaludečních šťáv, tzv.  PPI (Helicid, Loseprasol, Emanera, Losec atd.). Jako vyšetřovací metoda je dostačující  gastrofibroskopie, event. rtg žaludku. Tato forma se snadno diagnostikuje a následně léčí.

Extraoesofageální forma nemá typické příznaky a její diagnostika někdy působí značné potíže. Onemocnění se neprojevuje typickým pálením žáhy, návratem potravy do jícnu nebo úst, ale projevuje se postižením hlasivek, nosohltanu event. průdušek.  Pacient má časté záněty vedlejších nosních dutiny, časté bronchitidy, pocit knedlíku v krku po ránu, chrapoty, nucení ke kašli, větší kazivost zubů, bolesti za hrudní kostí, poruchy polykání apod.  Vzhledem k rozmanitosti klinických potíží je potřebná mezioborová spolupráce, kdy se kromě základního gastrofibroskopického a rtg vyšetření, která mohou být mnohdy s negativním nálezem, doplňuje  ORL vyšetření na specializovaném pracovišti – hlasovém centru, které přesně ukáže poruchu nosohltanu a hlasivek.  Tuto poruchu nelze stanovit ani gastrofibroskopickým, ani rtg vyšetřením. V případě dalších diagnostických rozpaků doplňujeme impedanci jícnu, která nám během 24 hodin přesně určí, jak se posunují plyny, tekutiny i potrava v jícnu, jakou má jeho obsah kyselost, na jaké podněty posuny reagují. Vše se zaznamenává na počítač, který pacientovi zapůjčíme. Posledním doplňujícím vyšetřením je jícnová manometrie, která stanoví schopnost jícnu posunovat potravu po polknutí.  Teprve až po zhodnocení základních i moderních vyšetřovacích metod je možno někdy stanovit správnou diagnosu a následně správnou léčbu.

Obsah ze žaludku, který se vrací do jícnu (refluxát) může mít buď kyselý, nebo zásaditý charakter. Je-li refluxát kyselý, pak působí většinou běžné potíže a dobře reaguje na léčbu PPI. Je-li však refluxát zásaditý, pak nereaguje na léčbu PPI a často mívá netypické klinické příznaky, což ztěžuje jeho diagnosu.

Léčba onemocnění může být konzervativní, nebo operační.  Konzervativní léčba spočívá v redukci váhy, úpravě jídelníčku, ve speciálních dechových cvičeních.  Někdy může být její efekt překvapivě dobrý, ale u těžších případů většinou nestačí.  Další formou konzervativní léčby je podávání léků skupiny PPI, které blokují na úrovni protonové pumpy vylučování kyseliny chlorovodíkové v žaludku, která je nutná ke správnému trávení. Tyto léky neléčí příčinu onemocnění, pouze neutralizují kyselost refluxátu, k refluxu dochází stejně, ale pacient jej nepociťuje, protože kyselina chlorovodíková je neutralizovaná a nepálí. Při ukončení léčby se vrací plná paleta potíží do týdne zpět.

Operační léčba spočívá v nápravě nesprávných anatomických poměrů v oblasti přechodu jícnu do žaludku.  Operací je odstraněna příčina, pacient nemusí brát léky, efekt je trvalý.  V současnosti operační řešení  refluxní choroby jícnu, laparoskopická fundoplikace, patří mezi standartní operační metody, které se provádějí na specializovaných pracovištích s výhodou v režimu jednodenní chirurgie.