Článek se týká břišních, pupečních a tříselných kýl. Další kýly jsou pak brániční, které jsou rozebrány v jiném článku.
Kýla je, laicky řečeno, otvor v břišní stěně, přes kterou se vyklenují do podkoží vnitřní orgány. Vyskytují se v typických lokalizacích, ve kterých je břišní stěna apriori oslabená. To jsou například třísla, kde u mužů procházejí přes břišní stěnu cévy a chámovod do varlat. U žen zde prochází jen oblý vaz, proto je u nich tříselná kýla méně častá. U žen je častější tzv. stehenní kýla, která se také vyskytuje v třísle, ale o něco níže, než klasická tříselná kýla. Dalším oslabeným místem břišní stěny je pupek a veškeré jizvy po operacích na břiše, zejména bylo-li jejich hojení komplikované.
K vytvoření kýly přispívají, kromě vrozené predispozice spočívající v tvorbě slabšího vaziva, zejména všechny faktory zvyšující tlak v dutině břišní. Typicky se jedná o zácpu, kašel, zvedání těžkých břemen a tělesnou námahu spojenou se zvýšeným tlakem v břišní dutině. U mužů pak onemocnění prostaty, při kterém je nutné tlačit při močení a u žen těhotenství. Kýly jsou také častější u obézních lidí, kde je břišní stěna rovněž oslabena.
Podobným mechanizmem jako kýla vzniká také rozestup břišních svalů – diastáza. Ta vzniká jedině ve střední čáře typicky nad pupkem, kde jsou svaly břišní stěny pravé a levé strany od hrudní kosti po pupek spojeny jen můstkem vaziva. Vlivem výše uvedených faktorů se tento vazivový můstek postupně rozšiřuje z normálních cca 1cm šíře až na několik cm. Diastázu – rozestup břišních svalů lze pak dobře pozorovat při zvedání se z lehu, kdy se v horní části břicha uprostřed mezi hrudní kostí a pupkem vyklenuje různě veliká část břišní stěny. V klidu vleže zase mizí, ale při vyšetření lze nahmatat, že okraje břišních svalů jsou od sebe vzdáleny více, než uvedený 1 cm.
Kýla, jak z výše uvedené definice vyplývá je vyklenování vnitřností přes otvor v břišní stěně do podkoží. Objevuje se tedy určité vyklenutí břišní stěny – typicky v klasických lokalizacích – v třísle, pupku, jizvách po operacích, raritně i na jiných místech. Ze začátku se toto vyklenutí objevuje jen při zátěži a zvýšeném nitrobřišním tlaku. Postupně se kýla zvětšuje a vyklenutí může být trvalé zejména ve stoje, zatímco vleže v klidu, při pokrčených dolních končetinách, kýla mizí – útroby se vrací do břišní dutiny. Při větších kýlách a zejména, když už jsou dlouho přítomné, vznikají srůsty, které způsobují, že se kýla ani vleže do břicha nevrátí.
Typickým příkladem jsou velké šourkové (skrotální) kýly, které u mužů, kteří to neřeší třeba 10 let, můžou dosáhnout obrovských rozměrů, např. až po kolena. Při menších kýlách a zejména u obézních lidí nemusí být vyklenutí patrné. Někdy ani lékař nemusí kýlu nahmatat a při přetrvávajícím podezření na kýlu (bolest v typické lokalizaci a vyloučení jiné příčiny) je pak nutné doplnit vyšetření ultrazvukem (sonografie).
Kromě uvedeného vyklenutí může kýla pobolívat, zejména při námaze. Když kýla vzniká, zejména v třísle, může se objevit pálení v třísle. Vzhledem k tomu, že se v kýle vyklenuje některá z vnitřností, nejčastěji střevo, může se objevit porucha funkce této vnitřnosti. Když je otvor v břišní stěně úzký, může způsobovat útlak vnitřností a způsobovat zúžení střeva, které se může např. projevovat přechodnou zácpou, nadýmáním, pobolíváním kýly. Specifickým problémem je uskřinutí kýly. Je to náhlá událost způsobená tím, že se vnitřnost v kýle zasekne – zaškrtí. Trpí tím výživa zaškrcené vnitřnosti, protože se utlačí, nebo se i uzavřou cévy, které zásobují vnitřnost krví. To způsobuje její odumírání. Při zaškrcení střeva vzniká jeho neprůchodnost. Obojí se projevuje silnou bolestí kýly, která je tuhá, nejde ani vleže zamáčknout zpátky do břicha. Může se objevit zvracení, křeče v břiše, nebo neodcházejí větry a stolice. Jedná se o akutní stav, který je nutno ihned řešit urgentní operací. Při těchto příznacích, nebo jakýchkoliv podezřeních je potřeba ihned vyhledat lékařskou pomoc.
Pokud již kýla vznikla, tak se neztratí. Časem se zvětšuje, může způsobovat potíže a hrozí její uskřinutí, a proto se doporučuje její operační řešení. Žádným jiným způsobem totiž není možné kýlu vyřešit. Kýlní pás, který zatlačuje kýlu zpátky a zpevňuje břišní stěnu, se doporučuje jen dočasně, do doby operace, nebo jako řešení u těžce nemocných lidí, kteří nejsou schopni podstoupit operaci. Kýlní pás se používá břišní – na břišní, nebo pupeční kýly. Tříselné kýlní pásy se nedoporučují, protože jejich efekt je sporný a spíše způsobují další komplikace – oděrky, nebo zapařování třísla.
Operace kýl jsou jedny z nejčastějších operací , které v Palas Athéně provádíme. Specializujeme se zde na laparoskopické operace kýl, ale v určitých případech provádíme i klasické operace. Všechny operace vyžadují interní předoperační vyšetření, které zhodnotí operační riziko a také to, zda je pacient vhodný na operaci v režimu jednodenní chirurgie. Operace probíhá v celkové narkóze. Jen u hodně nemocných – většinou starších lidí, lze tříselnou kýlu operovat v lokálním umrtvení místa operace ve spojení s tzv. analgosedací (farmakologickým tlumením pacienta, které ale není narkózou), nebo ve spinální anestezii (umrtvující látka se vpíchne do páteřního kanálu v oblasti bederní páteře a přibližně od půlky těla pacient nic necítí, zatímco zůstává při vědomí; efekt trvá několik hodin a pak se zase citlivost plně vrátí).
Při laparoskopické operaci tříselné kýly, kterou doporučujeme drtivé většině pacientů, se přes 3 menší rány (cca 1cm dlouhé) pronikne speciálními nástroji do břišní dutiny, kde vyklenující se útrobu vytáhneme z kýly zpátky do břicha a otvor v břišní stěně překryjeme síťkou. Síťka brání návratu kýly a po jejím zajizvení (síťka není vstřebatelná) zpevní tříslo a tím brání recidivě onemocnění. V rámci jedné operace lze takto operovat jednu i obě strany, pokud je kýla oboustranná.
Při klasické operaci – kterou doporučujeme jen u velmi nemocných starších lidí, kteří by špatně snášeli celkovou narkózu, operujeme v lokálním umrtvení ve spojení s analgosedací, nebo spinální anestezií (viz výše). Operace se provádí klasickým šikmým řezem v třísle (cca 10cm dlouhým), kterým se, po preparaci vrstev břišní stěny, dostaneme ke kýle. Kýlu pak oddělíme od ostatních struktur a vrátíme do břicha. I zde používáme síťku (PHS), kterou přišijeme přes kýlní otvor a tím zamezíme, aby kýla
vyklenovala zpátky. Následné jizvení kolem síťky zároveň způsobuje zpevnění třísla. Někdy při větší krvácivosti tkání zavádíme drén, který se následující den odstraní.
Typicky, pokud nenastane komplikace, přichází pacient v den naplánované operace nalačno a následující den ráno je propuštěn. Stehy se vytahují za 8-10dnů a 6 týdnů po operaci doporučujeme tělesné šetření a nezvedat nic těžkého, aby se třísla dobře zahojila a zpevnila.
Malé pupeční kýly, do velikosti cca 2,5cm a pokud není přítomna větší diastáza (rozestup) břišních svalů, operujeme klasickou operací. V celkové narkóze řezem pod pupkem (cca 3cm dlouhým) se dostáváme ke kýle a tu po preparaci vracíme do dutiny břišní. Kýlní otvor pak přešíváme tak, že jeho okraje střechovitě překryjeme a tím v tomto místě vznikne zdvojení vrstev břišní stěny, které jí zpevňuje (plastika Mayo). Kůže pupku, která se při preparaci musí uvolnit, se znovu přichytí k vazivu břišní stěny a tím se upraví i kosmetický efekt pupku.
Pokud nenastanou komplikace, pacient odchází následující den domů, stehy se vytahují za 8-10 dnů a doporučuje se 6 týdnů nezvedat nic těžkého a být bez větší námahy.
Operace větších pupečních kýl, kýl v jizvě po předešlých operacích a operace diastázy (rozestupu) břišních svalů:
V případě rozsáhlejších kýl, a/nebo diastázy provádíme laparoskopickou operaci v celkové narkóze. Principem operace je, že se dostaneme speciálními nástroji přes 3 menší rány (cca 1cm veliké) do dutiny břišní, kde uvolníme vyklenující se vnitřnosti z kýly a přerušíme veškeré srůsty s břišní stěnou. Okraje kýlního otvoru pak sblížíme stehy, které se zavádějí několika drobnými vpichy (cca 1-2mm) speciálním nástrojem přes kůži. Břišní stěna se následně zpevní síťkou, přiloženou na vnitřní stranu břišní stěny a přichycenou stehy, které se znovu zavádějí z drobných vpichů (cca 1-2mm) po obvodu síťky. Na břiše tedy vznikají 3 menší rány po nástrojích, které jsou cca 1cm veliké a řada drobných ranek, 1-2mm velikých, které vzniknou po vpichách pro stehy, které stahují břišní stěnu a kotví síťku. Tyto drobné ranky není nutno šít, rychle a dobře se hojí. Břišní stěnu po operaci navíc zpevňujeme břišním kýlním pásem, který pacient nosí ještě 6 týdnů až 2 měsíce – podle velikosti kýly. Kýlní pás je potřeba nasazovat vleže hned ráno, ještě před vstáním z postele, aby byl pás funkční. Sundává se jen na mytí a během spánku. Po operaci těchto větších kýl je délka hospitalizace 2-3 dny. Stehy vytahujeme 8-10 den po operaci a doporučujeme nezvedat nic těžkého a být bez větší fyzické námahy ještě 6 týdnů až 8 týdnů +
nošení břišního kýlního pásu.
Při operaci rozsáhlých břišních kýl je někdy potřeba vrátit do břišní dutiny i veliký objem vnitřností, které se vyklenovaly do kýly. To během operace a po operaci způsobí výrazné zvětšení objemu břišní dutiny, která pak tlačí na bránici a plíce a může tak omezovat dýchání, zejména u jinak nemocných (hlavně při onemocnění plic) a u obézních lidí. Stav může pak trvat nějaký čas, než si organismus zvykne na nové poměry a tito pacienti vyžadují speciální přístup a další léčbu.