O jednodenní chirurgii

Historie jednodenní chirurgie

Hlavním důvodem vzniku jednodenní chirurgie byl nepoměr mezi tím, co by medicína na nejvyšší úrovní mohla svým pacientům nabídnout a tím co je ekonomika státu schopna a ochotna na tuto péči věnovat. Jinými slovy, medicína by dokázala, díky svému rozvoji a rozvoji lidského poznání poskytnout mnohonásobně dražší péči v mnohonásobně vyšším objemu, než na kterou má finanční prostředky kterákoliv ekonomika kteréhokoliv státu. Právě z toho důvodu bylo třeba, aby prostředky, které jsou státem věnovány na zdravotnictví, byly co nejefektivněji využívány. A to je jeden z hlavních důvodů, proč vůbec v Británii, v Americe, v západní Evropě vznikla jednodenní chirurgie. Zjednodušeně řečeno, je pro plátce zdravotního pojištění levnější.

V našich končinách se jednodenní chirurgie začala pomalu prosazovat na přelomu století. A jako vše nové se dostávala na svět pomalu, v různých modifikacích a v různých formách. Stejně pomalý byl rozvoj jednodenní chirurgie v naší republice. Předcházela tomu velká rozprava na téma, jaké operační výkony bude možné provádět v režimu jednodenní chirurgie.

V roce 2011 přijal výbor české chirurgické společnosti konkrétní seznam chirurgických výkonů, které je možné a vhodné bezpečně provádět v režimu jednodenní chirurgie. Jedná se o operační výkony, které pacienta nezatíží natolik, aby následně po operaci potřeboval pobyt na lůžku intenzivní péče, jsou to tedy výkony, které umožní, aby mohl pacient jít po 24 hodinách bezpečně a soběstačně do domácího ošetření. Jedná se o operace žlučníku, operace kýl, operace slepého střeva, operace dolních končetin, resp. žil dolních končetin, tedy křečových žil (varixů), operace související s onemocněním prsu, tedy i zhoubným onemocněním prsu, operace v oblasti konečníků, tzn. hemoroidy, píštěle nezhoubného charakteru. Zahrnuje plnou paletu bariatrických výkonů, tedy výkonů, které se provádějí u pacientů s nadváhou, Z jiných operačních oborů je zde paleta ortopedických zákroků jako je artroskopie, plastika zkřížených vazů v koleni. V ostatních oborech (oční, krční) jde tento rozvoj kupředu ještě větším tempem.

Více informací

Velký technický pokrok posledních let umožnil provádění operací v režimu jednodenní chirurgie. K provádění laparoskopických i laserových operací máme k dispozici moderní zařízení a přístroje. K vývoji dochází i v dalších oblastech, jako je například anestezie. Narkózy jsou dnes daleko šetrnější. Důležitým benefitem je skutečnost, že se jednodenní chirurgie specializuje pouze na určité spektrum operačních výkonů, kterých provádíme velké množství a tím pádem získáváme, pro tento specifický okruh operačních výkonů výrazně vyšší erudici. Operace pak pochopitelně trvají kratší dobu. Každé prodloužení operace, každé prodloužení narkózy má na pacienta dopad a jeho rekonvalescence po operaci je pak horší. Naším velkým zájmem je, abychom operovali co nejrychleji, co nejšetrněji tak, aby pacient byl skutečně po zmíněných 24 hodinách schopný, soběstačný a připravený jít do domácího ošetření. V případě že to zdravotní stav nedovolí, tolik se toho neděje, zůstane u nás o den, o dva déle. To se ale stává naprosto výjimečně.

Jednodenní chirurgie je totiž více než cokoliv jiného, režim pooperačního ošetřování pacientů, který je umožněn právě díky rozvoji technologie operování a to především s rozvojem laparoskopie, artroskopie a různých endovenózních možností ošetření, například křečových žil. Pacienti jsou díky těmto metodám, operacemi méně “zatěžováni / poškozováni” a není třeba, aby leželi tak dlouho v nemocnici. Je tedy možné, aby jejich pooperační rekonvalescence probíhala v domácím prostředí, samozřejmě za předpokladu, že mají zajištěnu veškerou péči o sebe a jejich zdravotní stav je tak dobrý, že domácí péče neohrožuje jejich správné pooperační hojení.

Pacienti si tento trend velice oblíbili, oceňují zejména možnost významně zkrátit dobu strávenou v nemocnici a léčit se doma, kde mají větší klid, své zvyklosti a jsou v daleko větší psychické pohodě. Domácí péče navíc prokazatelně urychluje dobu léčení.

Je však pravdou, že je také zhruba 5% pacientů, kteří jsou na nemocnici zvyklí, chtějí, aby o ně bylo pečováno po celou dobu pooperačního hojení a když už jdou do nemocnice, tak si chtějí poležet 3 dny, 5 dnů, 7 dnů, protože jsou tak zvyklí a režim jednodenní chirurgie jim nevyhovuje.